Podívejte jsem z Evropy, proto objektivně a detailně neznám problémy amerického fotbalu. V mém okolí se totiž nehraje. Samozřejmě nemyslím že je správné aby kvůli sportu docházelo k nenávratným zraněním. Nicméně být členem týmu je dobrovolné. Občasná povinná hra v rámci výuky sporů rozhodně nebude tak riziková. A co se týče sportovních týmů. V každém fyzickém sporu hrozí zranění ale to je to s čím každý předem počítá. Nikdo nechce být zraněn ale je to realita. Bylo by naivní a mylné si myslet že zakazováním docílíme většího bezpečí. A dokud bude zájem o tento sport bude existovat. Tudíž nemyslím že můžeme kritizovat sport ale poptávku.

Podle logického uvažování které jste použil, tak při jeho plošné aplikaci bychom měli zakázat vše co ohrožuje zdraví jako třeba kouření. Tady ale nastává fakt že lidé ví že je to škodlivé a přesto kouří. Tedy mé osobní rozhodnutí jak budu nakládat se svým tělem je mé rozhodnutí. Základní lidské právo. Můžete namítnout že děti jsou nesvéprávné. To je platné, tak tedy zodpovědnost nesou rodiče. Pokud někdo nezná riziko kterému své dítě vystavuje je chyba u rodiče ne ve sportu. Osobně si myslím že zakázání fotbalu by zmenšilo v procentech případů z poranění mozku ale s tím by se zmenšila svoboda. Co bychom měli dělat je lepší edukace. Na hodinách tělesné výchovy se naučit jen sporty ale fungování těla. Tam je ten problém, kdyby všichni znali a věděli co se může stát, spousty lidí by se rozhodlo pro jiný sport.

Rozumím vašemu postoji. Ale pokud dítě je do toho nuceno ať už rodiči, terénem nebo kolektivně. Pořád se bavíme o hlouposti lidí. Samotný sport je prostředek ne příčina. Ochrana dětí by měla být prioritou s tím se shodneme. Přesto budou existovat lidé i kdyby menší skupina kteří by přes všechny informace a porozumění rizik tento sport preferovali. V ten moment nevidím jako správné řešení plošné omezení nebo zákaz. Jak jsem psal a podle studií neodpovídá metodika výuky a edukace potřebám a kvalitám dnešního světa. Změnou a revolucí vzdělávání vidím řešení problémů, ne skrze zákazy.

Zakazujeme lidem dělat a používat určité věci nebo aktivity. Většinou jsou to aktivity které bezpochybně a bezpodmínečně vedou k poškození zdraví. To sport není, nikde nenajdete faktickou statistiku že se veškeré děti při hraní zraní, v tom vidím ten rozdíl. Tím ovšem neříkám že se to neděje naopak, děje jen nemůžeme logicky přirovnávat sport a olovo v barvách. Říkáte že vzděláváme o rizicích. Já říkám že ne dostatečně, to že člověk zná termín otřes mozku neznamená že ví co s přesně stalo a jaké můžou být jeho následky. A dalších zranění. Popírám že dosavadní vzdělání je dostatečné. Máte pravdu nemůžu chápat vaší kulturu a zakomponování fotbalu do ní. Ale můžu na to koukat z pohledu který nevidíte vy. Říkám že jakýkoli zákaz je špatný ale nějaký více a nějak méně přijatelný. Brát možnost sportu který má tradici není správné. Ale zároveň říkám že není správné tomuhle tlaku vystavovat lidi nedobrovolně. Sám mluvíte o společenském tlaku, proč nehledat problém tam a tlačit komunitní změny namísto omezování.